Od 22.4.2017 do 30.9.2017 bude v klášterních prostorách umístěna jubilejní výstava výtvarnice a malířky Emmy Srncové "Emma 75"! Nejen že si prohlédnete ty NEJ obrazy od slavné malířky, ale máte i možnost si zkusit nakreslit obraz "podle Emmy". A budete-li s dílem spokojeni, můžete ho přihlásit do soutěže o nejkrásnější obraz podle Emmy Srncové a po zářijovém hodnocení samotné Emmy získat zajímavé ocenění.
Ze života Emmy ...
"Od mládí jsem nemalovala, neměla jsem ani jedničku z kreslení. Horko těžko jsem odmaturovala na gymnáziu, kde mne při tělocviku vybrali do školy manekýnek. Toto povolání jsem dělala do roku 1960. Na československé výstavě v Kyjevě (tenkrát SSSR, Ukrajina) jsem dostala nabídku stát se herečkou v Černém divadle Jiřího Srnce, ve kterém jsem setrvala 20 let. Se mnou do souboru nastoupili samí výtvarníci a já, i pod jejich vlivem, jsem začala také tvořit. Malovala jsem pro své potěšení, později jsem spolupracovala i na divadelních výpravách a filmech. Po rozvodu v roce 1980 se malování stalo mým povoláním. Vystavovala jsem od roku 1972 na mnoha místech světa. Celkem téměř 170 výstav. Nyní mne už nebaví cestovat a tak vystavuji výhradně v Čechách. Můj koníček je vlastně moje práce, ale v poslední době mne ještě baví přestavování a zařizování u nás doma. Nejvíce se „dobíjím" v domečku na Šumavě, kde jsem pomalovala a zrenovovala, co se dalo. Ráda chodím do lesa, na houby a užívám si vesnického života. Mám tam hodně kamarádů, kteří o mne pečují a také hodně „pelíšků", kde stále častěji odpočívám. Po 70. narozeninách děkuji za každé nové ráno. Už jsem pochopila, co znamená to babičkovské: Hlavně to zdravíčko!"
Foto z výstavy
Ze života Emmy ...
"Od mládí jsem nemalovala, neměla jsem ani jedničku z kreslení. Horko těžko jsem odmaturovala na gymnáziu, kde mne při tělocviku vybrali do školy manekýnek. Toto povolání jsem dělala do roku 1960. Na československé výstavě v Kyjevě (tenkrát SSSR, Ukrajina) jsem dostala nabídku stát se herečkou v Černém divadle Jiřího Srnce, ve kterém jsem setrvala 20 let. Se mnou do souboru nastoupili samí výtvarníci a já, i pod jejich vlivem, jsem začala také tvořit. Malovala jsem pro své potěšení, později jsem spolupracovala i na divadelních výpravách a filmech. Po rozvodu v roce 1980 se malování stalo mým povoláním. Vystavovala jsem od roku 1972 na mnoha místech světa. Celkem téměř 170 výstav. Nyní mne už nebaví cestovat a tak vystavuji výhradně v Čechách. Můj koníček je vlastně moje práce, ale v poslední době mne ještě baví přestavování a zařizování u nás doma. Nejvíce se „dobíjím" v domečku na Šumavě, kde jsem pomalovala a zrenovovala, co se dalo. Ráda chodím do lesa, na houby a užívám si vesnického života. Mám tam hodně kamarádů, kteří o mne pečují a také hodně „pelíšků", kde stále častěji odpočívám. Po 70. narozeninách děkuji za každé nové ráno. Už jsem pochopila, co znamená to babičkovské: Hlavně to zdravíčko!"
Podle webu města Český Krumlov
(lh,turistickelisty.cz,foto město Český Krumlov)
