Dílo Boženy Rothmayerové, manželky architekta Otto Rothmayera úzce spojeného s přestavbou Pražského hradu, se dostává do povědomí širší veřejnosti nejen v souvislosti se zpřístupněním rodinného domu manželů Rothmayerových v pražském Břevnově. Její profesní dráhu předurčila už výchova v rodině matky, krajkářky Marie Hornekové, a následné studium krajky na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po absolvování školy působila jako učitelka textilní tvorby na odborných školách ve Velkém Meziříčí a v Brně. Na přelomu let 1929 a 1930 představila na brněnské výstavě Civilizovaná žena podtitulem Jak se má kultivovaná žena oblékati moderní koncepci ženského šatníku, založeného na skladebnosti jednotlivých oděvních kusů a kalhotových kombinací. Po svatbě s Otto Rothmayerem v roce 1930 natrvalo přesídlila do Prahy, kde začala její intenzivní spolupráce s Alicí Masarykovou. Tvůrčí propojení těchto výrazných osobností ženského emancipačního hnutí lze charakterizovat nejlépe jako vztah mentora a svěřenkyně.
Alice Masaryková byla Boženě Rothmayerové nejen učitelkou a rádkyní, ale i přítelkyní. Dcera Tomáše Garrigue Masaryka vnášela do meziválečné československé společnosti progresivní témata včetně úvah o výchově mladých dívek – budoucích moderních žen. Obě také sdílely hluboký zájem o lidovou kulturu, především krajky a výšivky, což se promítlo i v nově zařizovaném prezidentském bytě na Hradě v podobě „výšivkového salonu“ s vystavenou sbírkou českých, moravských a slovenských lidových výšivek a krajek.
Vzájemné vztahy mezi oběma dámami vyvrcholily v období mezi lety 1926 až 1939. Tehdy objevila Alice Masaryková v osobnosti Boženy Rothmayerové myšlenkový a tvůrčí potenciál, potřebný pro budování demokratické podoby Pražského hradu ve stylu, který přirozeně spojoval historii a tradice s moderním myšlením. Božena Rothmayerová získala možnost podílet se na dotváření interiérů Hradu textilními prvky – navrhovala ubrusy a prostírání, ozdobné přikrývky, koberce a další textil včetně šatníku samotné Alice Masarykové. Získala také zakázky pro vybavení interiérů zámků v Lánech a Topolčiankách a v soukromém sídle Masarykových ve slovenské Bystričce textilem. Pod vedením Alice Masarykové přitom spolupracovala nejen se svým mužem, architektem Otto Rothmayerem, ale i s dalšími osobnostmi tehdejší československé umělecké scény.
Výstava představuje nejen ojedinělý soubor archivních dokumentů – především korespondenci mezi Alicí Masarykovou a Boženou Rothmayerovou, poznámky, kresby a skici, týkající se textilní tvorby Boženy Rothmayerové, ale také samotné příklady její textilní tvorby. Dosud nevystavený soubor více než 50 dopisů doplňuje část původní unikátní sbírky lidových slovenských výšivek a součástí krojů, shromážděných Alicí Masarykovou. Vystaveny budou také autentické autorské kusy z textilní tvorby Boženy Rothmayerové z meziválečného období – krajky, prostírání a soubor dámských šatů.
Speciálně pro výstavu byly ušity repliky pěti sad oděvů, které navrhla Božena Rothmayerová pro již zmiňovanou výstavu Civilizovaná žena. Řadu exponátů zapůjčilo ze svých sbírek Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Slovenské národnémúzeum v Martině, Archiv Pražského hradu, Považské múzeum v Žilině a Slovenská národná knižnica.
Záštitu nad výstavou přijala paní Charlotta Kotíková.
Turistickelisty.cz informovala Mgr. Adéla Petříčková, Muzeum hlavního města Prahy