Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 5. prosince 2018 do 31. března 2019 v hlavní budově muzea na Florenci výstavu Zlatá Praha. Prostřednictvím dobových vyobrazení z časopisů Zlatá Praha, Světozor a Květy představí originální výstava návštěvníkůmobdobí šedesátých až osmdesátých let 19. století v Praze, a to s důrazem na urbanistický, architektonický i technický rozmach města, ale i běžný život Pražanů. K výstavě vychází výpravná doprovodná publikace.
Výstava a kniha Zlatá Praha nás prostřednictvím dobových vyobrazení přivádějí do hlavního města českého království, Prahy, v přelomové době. Ilustrace a texty z obrázkových časopisů Zlatá Praha, Světozor a Květy z šedesátých až osmdesátých let 19. století zachycují jedinečným způsobem průběh proměny Prahy z provinčního města rakouské monarchie v rušné, pulsující velkoměsto nově se probudivšího národa, oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou. Je v nich zachycen mimořádný urbanistický, architektonický a technický rozmach města a jeho nově se rozvíjejících předměstí, ale i každodenní život všech vrstev jeho obyvatel ve všední den i ve svátek, na ulici i na plese, v práci i na výletě. Hospodářský rozmach si vynutil budování infrastruktury, příliv nových obyvatel do zvětšujícího se města znamenal i výstavbu nových základních, ale i středních a vysokých škol. Rostoucí národní sebevědomí vedlo k zakládání spolků, výstavbě sokoloven a měšťanských besed, ale i radnic, peněžních ústavů a bank. Odrazem národního sebeuvědomění byla i postupná proměna vztahu ke stavebním památkám minulosti. Symbolem kulturní síly národa se stala výstavba Národního divadla, Národního muzea a dalších kulturních zařízení, symbolem rostoucí hospodářské síly pak velká Jubilejní výstava v roce 1891.
Časopisy se v druhé polovině 19. století staly významným fenoménem ovlivňujícím všechny složky tehdejšího života. Proto na výstavě připomínáme i tradiční způsob jejich vzniku na příkladu Světozoru a Zlaté Prahy. Tuto část ilustrujeme pomocí zapůjčených exponátů z Národního technického muzea, návštěvník zde může spatřit dokonce některé originální štočky s vyobrazeními Prahy, které pocházejí z Ottova nakladatelství a vydavatelství, kde vycházely i Světozor a Zlatá Praha. Symbolicky pojatým závěrem výstavy i publikace je vzpomínka na dvě velké události přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století. Zářijová povodeň roku 1890 symbolicky uzavřela minulost, Jubilejní výstava roku 1891 definitivně otevřela brány města nové době. Záštitu nad výstavou převzala radní pro kulturu Hana Třeštíková.
Turistickelisty.cz informovalo Muzeum hlavního města Prahy
Výstava a kniha Zlatá Praha nás prostřednictvím dobových vyobrazení přivádějí do hlavního města českého království, Prahy, v přelomové době. Ilustrace a texty z obrázkových časopisů Zlatá Praha, Světozor a Květy z šedesátých až osmdesátých let 19. století zachycují jedinečným způsobem průběh proměny Prahy z provinčního města rakouské monarchie v rušné, pulsující velkoměsto nově se probudivšího národa, oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou. Je v nich zachycen mimořádný urbanistický, architektonický a technický rozmach města a jeho nově se rozvíjejících předměstí, ale i každodenní život všech vrstev jeho obyvatel ve všední den i ve svátek, na ulici i na plese, v práci i na výletě. Hospodářský rozmach si vynutil budování infrastruktury, příliv nových obyvatel do zvětšujícího se města znamenal i výstavbu nových základních, ale i středních a vysokých škol. Rostoucí národní sebevědomí vedlo k zakládání spolků, výstavbě sokoloven a měšťanských besed, ale i radnic, peněžních ústavů a bank. Odrazem národního sebeuvědomění byla i postupná proměna vztahu ke stavebním památkám minulosti. Symbolem kulturní síly národa se stala výstavba Národního divadla, Národního muzea a dalších kulturních zařízení, symbolem rostoucí hospodářské síly pak velká Jubilejní výstava v roce 1891.
Časopisy se v druhé polovině 19. století staly významným fenoménem ovlivňujícím všechny složky tehdejšího života. Proto na výstavě připomínáme i tradiční způsob jejich vzniku na příkladu Světozoru a Zlaté Prahy. Tuto část ilustrujeme pomocí zapůjčených exponátů z Národního technického muzea, návštěvník zde může spatřit dokonce některé originální štočky s vyobrazeními Prahy, které pocházejí z Ottova nakladatelství a vydavatelství, kde vycházely i Světozor a Zlatá Praha. Symbolicky pojatým závěrem výstavy i publikace je vzpomínka na dvě velké události přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století. Zářijová povodeň roku 1890 symbolicky uzavřela minulost, Jubilejní výstava roku 1891 definitivně otevřela brány města nové době. Záštitu nad výstavou převzala radní pro kulturu Hana Třeštíková.
Turistickelisty.cz informovalo Muzeum hlavního města Prahy
(lh,turistickelisty.cz,foto MHMP)
