Malíř, grafik, sochař, keramik a pedagog Lubomír Kressa (6. 12. 1941 – 20. 7. 1981) dostal od osudu jen osmnáct tvůrčích let. Vytvořit rozsáhlé dílo výrazných kvalit.
Patřilo k tomu nejlepšímu, co v jeho době u nás vznikalo v surrealistickém malířství a sochařství. Dráhu umělce nastoupil až v jednadvaceti letech, kdy byl přijat ke studiu uměleckého kovářství a zámečnictví na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. Rozvíjel autonomní tvorbu v kresbě, malbě, grafice, sochařství a okrajově i v keramice. Mnohotvárnou, důsledně koncipovanou tvorbou byl obrácen k člověku, k jeho komplikované individualitě. Dominantní složkou tvorby monotypů z obvazové tkaniny učinil stylizaci lidské postavy a organické tkáně.
V další vývojové fázi přetiskoval černé gázové postavy do školních deskriptivních a architektonických výkresů, později je konfrontoval s kresbou nebo s malbou interiérů či krajin s krystaly polodrahokamů. V poslední třetině 70. let tvořil kresby bělobou na černý papír. Vznikly složité struktury evokující spleť živé tkáně.
Technologii tisku z lékařské gázy originálně uplatnil též v surrealistických malbách. „Tkáňový" charakter vtiskl též převážné části tvorby sochařské.
Turistickelisty.cz informovala Mgr. Eva Novotná, Muzeum Vysočiny Třebíč.
Z tvorby Lubomíra Kressy
Patřilo k tomu nejlepšímu, co v jeho době u nás vznikalo v surrealistickém malířství a sochařství. Dráhu umělce nastoupil až v jednadvaceti letech, kdy byl přijat ke studiu uměleckého kovářství a zámečnictví na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. Rozvíjel autonomní tvorbu v kresbě, malbě, grafice, sochařství a okrajově i v keramice. Mnohotvárnou, důsledně koncipovanou tvorbou byl obrácen k člověku, k jeho komplikované individualitě. Dominantní složkou tvorby monotypů z obvazové tkaniny učinil stylizaci lidské postavy a organické tkáně.
V další vývojové fázi přetiskoval černé gázové postavy do školních deskriptivních a architektonických výkresů, později je konfrontoval s kresbou nebo s malbou interiérů či krajin s krystaly polodrahokamů. V poslední třetině 70. let tvořil kresby bělobou na černý papír. Vznikly složité struktury evokující spleť živé tkáně.
Technologii tisku z lékařské gázy originálně uplatnil též v surrealistických malbách. „Tkáňový" charakter vtiskl též převážné části tvorby sochařské.
Turistickelisty.cz informovala Mgr. Eva Novotná, Muzeum Vysočiny Třebíč.
(lh,turistickelisty.cz,foto Muzeum Vysočiny Třebíč)
