První retrospektivu Gerharda Richtera ve středovýchodní Evropě čítající více jak sedmdesát jeho děl otevře Národní galerie v Praze již 26. dubna. Výstava byla připravena ve spolupráci s Goethe-Institutem a Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo a je součástí Česko-německého kulturního jara 2017. Gerhard Richter je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců posledních desetiletí. Jeho díla patří k těm nejvíce oceňovaným i ve světových aukčních síních.
„Mnohými kritiky je Gerhard Richter považován za vůbec největšího žijícího umělce. Jeho výstava v paláci Kinských a Klášteře sv. Anežky České představí průřez jeho bezmála šedesátiletou výtvarnou dráhou. K vidění budou ikonická díla od fotorealistických maleb až po expresivní a geometrické abstrakce,“ uvádí generální ředitel Národní galerie v Praze a kurátor výstavy Jiří Fajt.
Gerhard Richter se narodil v roce 1932 v Drážďanech a stal se jedním z prvních německých umělců své generace, kteří se dokázali umělecky vyjádřit k nacistické historii rodné země. S nacismem měl Richter ve své rodině bezprostřední zkušenost. „Sám Richter ale německou historii nepovažuje za svůj námět a nechce, aby k ní jeho díla odkazovala. Stejně tak si nepřeje, aby byla jeho tvorba vykládána didakticky či jakkoli dramatizována,“ vysvětluje Jiří Fajt.
Poválečná léta strávená ve východním Německu byla Richterovi přípravou pro celoživotní poslání: nekončící ověřování možností malířského projevu. Objev západních poválečných umělců jakým byl například Jackson Pollock, pro něj znamenala otevření širokých obzorů svobodného uměleckého vyjadřování a zároveň rozhodné odmítnutí sklíčené reality života ve východním bloku, v němž ho jenom utvrdila cesta do Moskvy v roce 1961. Gerhard Richter poté emigroval do západního Berlína, dnes žije v Kolíně nad Rýnem.
„Cílem výstavy je představit Richterovu nebývale širokou paletu uměleckých vyjadřovacích prostředků a návštěvníkům ukázat pestrý soubor jeho zásadních děl, která byla vybírána a instalována v úzké spolupráci s umělcem,“ doplňuje Jiří Fajt. Gerhard Richter není jednoznačně zařaditelnou uměleckou osobností. Inspiraci čerpá v širokém spektru historických vlivů, od realismu k naturalismu, od impresionismu k pop artu, od konceptuálního umění až k abstraktnímu expresionismu.
Výstava představí všechny aspekty Richterovy tvorby: ikonické portréty jeho dcer Betty a Elly malované podle fotografií, obrazy reflektující všední každodennost i historická a aktuální společenská témata, mořské a horské krajiny, monochromatické šedé obrazy, expresivní abstraktní kompozice, sérii geometrických digitálně vytvářených pruhů a slavné barevné vzorníky, na nichž vznikla monumentální zakázka výzdoby okna gotické katedrály v Kolíně nad Rýnem. Z Lidic bude zapůjčen obraz Strýček Rudi, který umělec před půl stoletím věnoval tamější galerii a jenž je portrétem Richterova strýce, nacistického vojáka. Vystaveny budou také listy z legendárního Atlasu, což je soubor jeho autorských fotografií, novinových výstřižků a kreseb, které Richter systematicky shromažďoval jako přípravný materiál od šedesátých let.
Hlavní část výstavy bude zpřístupněna v paláci Kinských, jehož přízemí s novým návštěvnickým zázemím, s novou pokladnou, infocentrem a galerijním obchodem, bude k tomuto projektu částečně rekonstruováno. Nádvořím paláce provede návštěvníky časová osa Richterova života směřující do někdejší konírny v přízemí, kde bude promítán jediný autorský film, jakož i dokumenty o Richterově díle, např. slavný celovečerní film Painting. Stěžejní umělecká díla pak budou umístěna ve druhém patře paláce. V nedalekém Klášteře sv. Anežky České bude k vidění druhá, rozsahem skromnější část výstavy, kde bude vystaven Richterův malířský cyklus Březinka, reflektující utrpení a hrůzy koncentračního tábora v polské Osvětimi, a monumentální skleněný objekt pracující s hrou dopadajícího a odráženého světla.
Turistickelisty.cz informovala Tereza Ježková, PR, NG v Praze.
„Mnohými kritiky je Gerhard Richter považován za vůbec největšího žijícího umělce. Jeho výstava v paláci Kinských a Klášteře sv. Anežky České představí průřez jeho bezmála šedesátiletou výtvarnou dráhou. K vidění budou ikonická díla od fotorealistických maleb až po expresivní a geometrické abstrakce,“ uvádí generální ředitel Národní galerie v Praze a kurátor výstavy Jiří Fajt.
Gerhard Richter, Stíhací letouny Phantom
Gerhard Richter se narodil v roce 1932 v Drážďanech a stal se jedním z prvních německých umělců své generace, kteří se dokázali umělecky vyjádřit k nacistické historii rodné země. S nacismem měl Richter ve své rodině bezprostřední zkušenost. „Sám Richter ale německou historii nepovažuje za svůj námět a nechce, aby k ní jeho díla odkazovala. Stejně tak si nepřeje, aby byla jeho tvorba vykládána didakticky či jakkoli dramatizována,“ vysvětluje Jiří Fajt.
Poválečná léta strávená ve východním Německu byla Richterovi přípravou pro celoživotní poslání: nekončící ověřování možností malířského projevu. Objev západních poválečných umělců jakým byl například Jackson Pollock, pro něj znamenala otevření širokých obzorů svobodného uměleckého vyjadřování a zároveň rozhodné odmítnutí sklíčené reality života ve východním bloku, v němž ho jenom utvrdila cesta do Moskvy v roce 1961. Gerhard Richter poté emigroval do západního Berlína, dnes žije v Kolíně nad Rýnem.
Gerhard Richter, Ema, Akt na schodech
„Cílem výstavy je představit Richterovu nebývale širokou paletu uměleckých vyjadřovacích prostředků a návštěvníkům ukázat pestrý soubor jeho zásadních děl, která byla vybírána a instalována v úzké spolupráci s umělcem,“ doplňuje Jiří Fajt. Gerhard Richter není jednoznačně zařaditelnou uměleckou osobností. Inspiraci čerpá v širokém spektru historických vlivů, od realismu k naturalismu, od impresionismu k pop artu, od konceptuálního umění až k abstraktnímu expresionismu.
Gerhard Richter, Betty
Výstava představí všechny aspekty Richterovy tvorby: ikonické portréty jeho dcer Betty a Elly malované podle fotografií, obrazy reflektující všední každodennost i historická a aktuální společenská témata, mořské a horské krajiny, monochromatické šedé obrazy, expresivní abstraktní kompozice, sérii geometrických digitálně vytvářených pruhů a slavné barevné vzorníky, na nichž vznikla monumentální zakázka výzdoby okna gotické katedrály v Kolíně nad Rýnem. Z Lidic bude zapůjčen obraz Strýček Rudi, který umělec před půl stoletím věnoval tamější galerii a jenž je portrétem Richterova strýce, nacistického vojáka. Vystaveny budou také listy z legendárního Atlasu, což je soubor jeho autorských fotografií, novinových výstřižků a kreseb, které Richter systematicky shromažďoval jako přípravný materiál od šedesátých let.
Hlavní část výstavy bude zpřístupněna v paláci Kinských, jehož přízemí s novým návštěvnickým zázemím, s novou pokladnou, infocentrem a galerijním obchodem, bude k tomuto projektu částečně rekonstruováno. Nádvořím paláce provede návštěvníky časová osa Richterova života směřující do někdejší konírny v přízemí, kde bude promítán jediný autorský film, jakož i dokumenty o Richterově díle, např. slavný celovečerní film Painting. Stěžejní umělecká díla pak budou umístěna ve druhém patře paláce. V nedalekém Klášteře sv. Anežky České bude k vidění druhá, rozsahem skromnější část výstavy, kde bude vystaven Richterův malířský cyklus Březinka, reflektující utrpení a hrůzy koncentračního tábora v polské Osvětimi, a monumentální skleněný objekt pracující s hrou dopadajícího a odráženého světla.
Turistickelisty.cz informovala Tereza Ježková, PR, NG v Praze.
(lh,turistickelisty.cz,foto NG)
