Celý fond, jehož vybraná část bude na výstavě prezentována, tvoří více než šest a půl tisíce skleněných i celuloidových negativů a téměř deset tisíc fotografických pozitivů a pozitivních kontaktů nejčastěji adjustovaných na pevném papírovém kartonu v podobě kartotéčních lístků.
Fotoarchiv vznikl z činnosti tiskového odboru prezídia ministerské rady – předchůdce dnešního Úřadu vlády. Tiskový odbor, podřízený přímo předsedovi vlády, měl zajišťovat nezbytný kontakt mezi státem, sdělovacími prostředky a veřejností, dohlížet na vytváření oficiálního zpravodajství a rovněž spolupůsobit při státní propagandě – tiskové i obrazové.
V roce 1919 byl do tiskového odboru přijat akademický malíř Jano Šrámek (1886–1957), který se stal nejen správcem obrazového archivu, ale začal do něj přispívat četnými vlastními snímky a brzy se vyprofiloval na fotografování osobnosti T. G. Masaryka.
Pořizování podrobné fotografické dokumentace v mnohém inicioval sám prezident, který si byl dobře vědom nutnosti poskytovat veřejnosti rychlé a nezkreslené informace o všech událostech odehrávajících se kolem jeho úřadu. Vycházel přitom ze svých zkušeností získaných v USA a roli žurnalistiky, kde reportážní fotografie postupem času získávala stále větší a důležitější prostor.
Národní muzeum zve na výstavu Fenomén Masaryk
Fond obsahuje i zcela neznámé, dosud nepublikované snímky a přispívá tak k rozšíření ikonografického povědomí československých dějin, k tomu, aby osobnosti první republiky prostřednictvím fotografií Hradního fotoarchivu vystoupily z anonymity a získaly pro historiky i širokou veřejnost svoji tvář.
Výstava se koná v Nové budově Národního muzea do 31.1.2018.
Podle webu NM