První část výstavy představuje rozmanitost zvířecího světa faraonského Egypta a jeho jižního souseda, starověké Núbie. Zvířecí svět byl úzce propojen s pantheonem staroegyptských a núbijských bohů. Egyptští bohové nabývali zvířecích podob, jejichž vlastnosti pro ně byly typické. Starověcí řemeslníci vytvořili nespočet sošek a soch zobrazující rozličné živočišné druhy, posvátná zvířata bohů, která obývala břehy Nilu, ale i přilehlé stepní a pouštní oblasti. Vyobrazení zvířat se objevují na kusech pohřební výbavy. Vidět jsou na vystavených rakvích, v podobě bronzových sošek nebo fajánsových amuletů, či vyryté na podstavách posvátných skarabů.
Další část výstavy na nejrůznějších předmětech – košících starých tisíce let, cihle z pyramidy nebo autentických nástrojích – představuje zpracování přírodních materiálů, jakož i zvířecí a rostlinné produkty. Třetí část pak zavádí návštěvníky do staroegyptské zahrady, která stejně jako dnes byla místem odpočinku, ale také zdrojem ovoce, zeleniny, bylin a květin. Seznamuje tak s rostlinným světem nilského údolí a mimo jiné např. s tím, jak staří Egypťané vyráběli pivo a víno. Egyptské zahrady také tvořily kulisy staroegyptských milostných písní.
Poslední část výstavy představuje krajiny zádušního světa, které v mnohém napodobovaly krajinu úrodného nilského údolí. Blíže seznamuje s vírou starých Egypťanů v posmrtný život a uměním mumifikace, především mumifikace posvátných zvířat.
Podle webu Národního muzea