Vleklý konflikt, který si bez rozdílu bojujících stran postupně podmanil všechny zúčastněné státy i jejich obyvatele, už mezitím stačil narušit a přestavět společenské instituce a struktury. V roce 1917 však míra válečného vyčerpání nejenže dosáhla hranic únosnosti, ale v řadě případů tyto limity přesáhla.
Lidé v zázemí i vojáci na frontě v zoufalé snaze porazit válku poprvé masově vykročili mimo konvence do nevyzpytatelného a neznámého prostředí revoluce. Tak se stalo v Rusku, kde dvojí převrat sice vyvedl zemi ze světové války, ale za cenu rozvratu a pozdější agónie války občanské. Ne všude však revolta proti válce zpochybňovala válku samu a její cíle, nýbrž se obracela proti způsobům jejího vedení, jako ve Francii, kde vojenské vzpoury málem zlomily bojeschopnost jejích armád.
Převratný válečný rok 1917 přivedl do boje USA a vyvedl z něj Rusko. Nechybělo mnoho, aby tábor Dohody na podzim opustila Itálie, jíž otřásl debakl u Caporetta. Vojensko-technické inovace ruku v ruce s novými metodami boje usilovaly o zvrat situace na frontách a nových dimenzí nabral i zápas „o srdce a mysli“ obyvatel válčících států. Ten zasahoval na místě nejzranitelnějším, když napadal vůli, odhodlání, loajalitu.
Za děním na bojištích během válečného roku 1917 se ohlíží první z panelových výstav od autorů Tomáše Kykala a Mileny Kolaříkové-Lock. Po sto letech rekapituluje zásadní i pozoruhodné momenty předposledního roku války. V druhé výstavě se Petr Matějček zaměřil na peripetie československého odboje, pro nějž rok 1917 znamenal zásadní posun.
Obě putovní expozice v česko-anglickém znění připravil Vojenský historický ústav Praha s využitím dobových fotografií, tiskovin a dokumentů jak z vlastních sbírek, tak z fondů Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu.
Výstavy připravil Vojenský historický ústav Praha a koná se v Národní památník na Vítkově.
Lidé v zázemí i vojáci na frontě v zoufalé snaze porazit válku poprvé masově vykročili mimo konvence do nevyzpytatelného a neznámého prostředí revoluce. Tak se stalo v Rusku, kde dvojí převrat sice vyvedl zemi ze světové války, ale za cenu rozvratu a pozdější agónie války občanské. Ne všude však revolta proti válce zpochybňovala válku samu a její cíle, nýbrž se obracela proti způsobům jejího vedení, jako ve Francii, kde vojenské vzpoury málem zlomily bojeschopnost jejích armád.
Foto z výstavy
Převratný válečný rok 1917 přivedl do boje USA a vyvedl z něj Rusko. Nechybělo mnoho, aby tábor Dohody na podzim opustila Itálie, jíž otřásl debakl u Caporetta. Vojensko-technické inovace ruku v ruce s novými metodami boje usilovaly o zvrat situace na frontách a nových dimenzí nabral i zápas „o srdce a mysli“ obyvatel válčících států. Ten zasahoval na místě nejzranitelnějším, když napadal vůli, odhodlání, loajalitu.
Za děním na bojištích během válečného roku 1917 se ohlíží první z panelových výstav od autorů Tomáše Kykala a Mileny Kolaříkové-Lock. Po sto letech rekapituluje zásadní i pozoruhodné momenty předposledního roku války. V druhé výstavě se Petr Matějček zaměřil na peripetie československého odboje, pro nějž rok 1917 znamenal zásadní posun.
Obě putovní expozice v česko-anglickém znění připravil Vojenský historický ústav Praha s využitím dobových fotografií, tiskovin a dokumentů jak z vlastních sbírek, tak z fondů Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu.
Výstavy připravil Vojenský historický ústav Praha a koná se v Národní památník na Vítkově.
Podle webu NM v Praze
(lh,turistickelisty.cz,foto NM)
