„Nebeklíče, které se dodnes dochovaly, nesou stopy svého používání. Kromě zprostředkování modliteb pro osobní projevy katolického křesťana v běžném každodenním životě i pro bohoslužbu měly ještě další funkce. Zásadní byla ta magická, nebeklíč se totiž ukládal v domácnosti do tzv. svatého kouta nebo na půdu, aby chránil dům i domácnost,“ vysvětlila kurátorka výstavy Štěpánka Běhalová, správkyně sbírkového knižního fondu Muzea Jindřichohradecka.
Doplnila, že výpravná vazba některých exemplářů také ukazovala sociální postavení nositelky, která s nebeklíčem v ruce chodívala do kostela.
„V jižních Čechách selky často kráčely do kostela v kroji s nebeklíčem pokrytým mosaznou vazbou s vybíjenými ornamenty a vykládanou barevnými sklíčky. Unikátní soubor nově restaurovaných nebeklíčů v mosazných vazbách bude představen na výstavě,“ přiblížila kurátorka výstavy.
Tradiční tituly barokních modlitebních knih, k nimž patřil nebeklíč z pera německého kapucína Martina z Kochemu, si získaly trvalou oblibu mezi nejširším lidem. Počátkem druhé poloviny 18. století se stal nakladatelsky nejúspěšnější novinkou i v jindřichohradecké Hilgartnerově tiskárně. Také Josef Landfras vydal v roce 1796 ještě před koupí tehdy již nefungující Hilgartnerovy tiskárny Malý zlatý nebeklíč a tato modlitební kniha byla v Landfrasově tiskárně tištěna a vydávána až do roku 1905 pod různými variantami názvu, v češtině i němčině s mírně se lišícím obsahem i rozsahem, v různé typografické úpravě a švabachem jako Malý, Poloviční, Zlatý, Celý nebo Pravý nebeklíč.
Titul se stal skutečným bestsellerem také podle pořadí vydání, zmíněný Pravý zlatý nebeklíč z roku 1905 vyšel jako 268. opravené a mnohými modlitbami a krásnou křížovou cestou rozmožené dvacáté vydání.
Modlitební kniha byla podle rozsahu rozdělena na 12 až 16 dílů a nejčastěji byla přímo na titulním listu určena „pro pohlaví ženské“. Obsahovala modlitby pro téměř každou životní situaci - ke všem částem dne, ke mši, zpovědi, jednotlivým svatým, ale také v čas nemoci a smrti. Zvláštní oddíly byly věnovány Ježíši Kristu a Panně Marii, některé obsahovaly také čtrnáct zastavení křížové cesty nebo tajemství svatého růžence.
Podle webu Muzea Jindřichohradecka