Novou návštěvnickou sezónu otevírá na kroměřížském zámku výstava Pod kůží Marsya věnovaná osobnosti restaurátora a malíře Františka Sysla při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Výstavu, která se věnuje především restaurátorské činnosti, ale také volné tvorbě mohou návštěvníci zhlédnout do 8. června 2017.
Výstavu připravil Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Obě instituce společně vydaly při této příležitosti publikaci, která koncepčně navazuje na jednu z edičních řad publikací Muzea umění Olomouc vydávaných k výstavám věnovaným významným restaurátorským počinům.
Ve výstavních prostorách za návštěvnickým centrem Arcibiskupského zámku je k vidění několik desítek děl volné tvorby, jde převážně o krajiny nebo portréty. Zvláštní kapitolou jsou studie z cestovních skicáků, které měl vždy pan Sysel při sobě na svých studijních cestách nebo na procházkách s rodinou. Do nich se promítla jeho neustálá potřeba kreslit a zdokonalovat oko i ruku.
V zámecké obrazové galerii je k vidění patnáct děl, která pan František Sysel restauroval a díky jeho odbornému zásahu tak zůstala zachována pro další generace.
Publikace vydávaná k výstavě obsahuje v první řadě životopis Františka Sysla a osobní vzpomínky jeho přátel. Další čtyři samostatné články shrnují restaurátorskou činnost Františka Sysla a její místo v kontextu tzv. československé restaurátorské školy, dále jeho činnost na Slovensku a samostatně na hradu Červený Kameň, a v neposlední řadě volnou tvorbu Františka Sysla. Důležité jsou také případové studie tří jeho významných restaurátorských počinů, restaurování Tizianova obrazu Apollón a Marsyas, dále tzv. Šternberské madony a nástěnných maleb v kostele sv. Kříže v Nebovidech. Publikace, jejímiž autory jsou převážně historici umění, kteří se ve své odborné činnosti s Františkem Syslem a jeho restaurátorskou prací setkávali, je doplněna soupisem nejdůležitějších prací restaurátora spolu s charakteristikou vybraných z nich, a výběrovou bibliografií.
František Sysel studoval restaurování nejprve na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění u prof. Karla Veselého, od roku 1953 na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Bohuslava Slánského. Absolventi prof. Slánského patřili k uznávané tzv. československé restaurátorské škole, jejímž krédem bylo, že restaurátor musí být nejen řemeslně zručným a vědecky poučeným pracovníkem, nýbrž i umělcem. Tyto myšlenky prosazovala také Tvůrčí skupina restaurátorů R64, k jejímž zakladatelům František Sysel patřil. Záchraně památek – nástěnných maleb, plastik a závěsných obrazů – se věnoval především na Moravě a na Slovensku. Zásadním bodem v jeho profesním životě bylo restaurování Tizianova obrazu Apollón a Marsyas v letech 1961 až 1968.
Turistickelisty.cz informovala Mgr. Dagmar Šnajdarová,PR,Národní památkový ústav,Územní památková správa v Kroměříži.
Výstavu připravil Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Obě instituce společně vydaly při této příležitosti publikaci, která koncepčně navazuje na jednu z edičních řad publikací Muzea umění Olomouc vydávaných k výstavám věnovaným významným restaurátorským počinům.
Ve výstavních prostorách za návštěvnickým centrem Arcibiskupského zámku je k vidění několik desítek děl volné tvorby, jde převážně o krajiny nebo portréty. Zvláštní kapitolou jsou studie z cestovních skicáků, které měl vždy pan Sysel při sobě na svých studijních cestách nebo na procházkách s rodinou. Do nich se promítla jeho neustálá potřeba kreslit a zdokonalovat oko i ruku.
Apollón a Marsyas
V zámecké obrazové galerii je k vidění patnáct děl, která pan František Sysel restauroval a díky jeho odbornému zásahu tak zůstala zachována pro další generace.
Publikace vydávaná k výstavě obsahuje v první řadě životopis Františka Sysla a osobní vzpomínky jeho přátel. Další čtyři samostatné články shrnují restaurátorskou činnost Františka Sysla a její místo v kontextu tzv. československé restaurátorské školy, dále jeho činnost na Slovensku a samostatně na hradu Červený Kameň, a v neposlední řadě volnou tvorbu Františka Sysla. Důležité jsou také případové studie tří jeho významných restaurátorských počinů, restaurování Tizianova obrazu Apollón a Marsyas, dále tzv. Šternberské madony a nástěnných maleb v kostele sv. Kříže v Nebovidech. Publikace, jejímiž autory jsou převážně historici umění, kteří se ve své odborné činnosti s Františkem Syslem a jeho restaurátorskou prací setkávali, je doplněna soupisem nejdůležitějších prací restaurátora spolu s charakteristikou vybraných z nich, a výběrovou bibliografií.
František Sysel studoval restaurování nejprve na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění u prof. Karla Veselého, od roku 1953 na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Bohuslava Slánského. Absolventi prof. Slánského patřili k uznávané tzv. československé restaurátorské škole, jejímž krédem bylo, že restaurátor musí být nejen řemeslně zručným a vědecky poučeným pracovníkem, nýbrž i umělcem. Tyto myšlenky prosazovala také Tvůrčí skupina restaurátorů R64, k jejímž zakladatelům František Sysel patřil. Záchraně památek – nástěnných maleb, plastik a závěsných obrazů – se věnoval především na Moravě a na Slovensku. Zásadním bodem v jeho profesním životě bylo restaurování Tizianova obrazu Apollón a Marsyas v letech 1961 až 1968.
Turistickelisty.cz informovala Mgr. Dagmar Šnajdarová,PR,Národní památkový ústav,Územní památková správa v Kroměříži.
(lh,turistickalisty.cz,foto NPÚ)
