Expozice Archeologie Přerovska v přerovském zámku je průběžně doplňována o různé zajímavé předměty, ať již získané novými přírůstky, nebo z již dříve shromážděného sbírkového fondu. Nyní se změny dotknuly především části expozice věnované osídlení našeho regionu zemědělskými populacemi mladší a pozdní doby kamenné. Obohacení a obměny se dočkaly vitríny, prezentující nejvýznamnější pravěkou opevněnou lokalitu Přerovska, hradisko „Nad Zbružovým“ u Hlinska na Lipensku.
Hlavním podnětem byla především krátkodobá výstava, věnovaná zmíněnému pravěkému „geniu loci“ nad Moravskou bránou, která byla ke zhlédnutí od podzimu loňského do jara letošního roku. Pro její účely byly zhotoveny jak velkoformátové 2D rekonstrukce, přibližující podobu hradiska, tak zejména trojrozměrné modely opevnění lokality z dílny brněnského archeologa Davida Merty, jenž se podle nálezové dokumentace pokusil zachytit dvě podoby opevnění hradiska, které jej vymezily vůči okolí v průběhu druhé poloviny 4. tisíciletí př. n. l. Starší fáze opevnění lokality „Nad Zbružovým“ tvořila kůlová palisáda, vsazená do předem vyhloubených žlabů, prolomena vstupní, tzv. koridorovou branou, vytvářející v místě vstupu uličku. Pozdější opevnění bylo na přístupných místech odolnější, představované nasucho kladenou kamenito-hliněnou hradbou, opatřenou nyní rozměrnější branou, pravděpodobně doplněnou obranným srubem.
Oba modely spolu s nejdůležitějšími obrazovými rekonstrukcemi z krátkodobé výstavy, a také dalšími důležitými nálezy, se nyní staly trvalou součástí stálé expozice archeologie přerovského muzea. Jedná se především o památky na činnost mnoha kamenářských dílen na hradisku, zhotovujících z místní kulmské droby tehdy tolik ceněné broušené nástroje. Unikátem, který zde bude trvale k vidění, je také hliněné nároží více než pět tisíc let starého domu, a stejně tak ve vitrínách přibylo i několik drobných ozdob, včetně zvláštního amuletu s reliéfním motivem tzv. tančícího snopu.
Foto z expozice
Hlavním podnětem byla především krátkodobá výstava, věnovaná zmíněnému pravěkému „geniu loci“ nad Moravskou bránou, která byla ke zhlédnutí od podzimu loňského do jara letošního roku. Pro její účely byly zhotoveny jak velkoformátové 2D rekonstrukce, přibližující podobu hradiska, tak zejména trojrozměrné modely opevnění lokality z dílny brněnského archeologa Davida Merty, jenž se podle nálezové dokumentace pokusil zachytit dvě podoby opevnění hradiska, které jej vymezily vůči okolí v průběhu druhé poloviny 4. tisíciletí př. n. l. Starší fáze opevnění lokality „Nad Zbružovým“ tvořila kůlová palisáda, vsazená do předem vyhloubených žlabů, prolomena vstupní, tzv. koridorovou branou, vytvářející v místě vstupu uličku. Pozdější opevnění bylo na přístupných místech odolnější, představované nasucho kladenou kamenito-hliněnou hradbou, opatřenou nyní rozměrnější branou, pravděpodobně doplněnou obranným srubem.
Oba modely spolu s nejdůležitějšími obrazovými rekonstrukcemi z krátkodobé výstavy, a také dalšími důležitými nálezy, se nyní staly trvalou součástí stálé expozice archeologie přerovského muzea. Jedná se především o památky na činnost mnoha kamenářských dílen na hradisku, zhotovujících z místní kulmské droby tehdy tolik ceněné broušené nástroje. Unikátem, který zde bude trvale k vidění, je také hliněné nároží více než pět tisíc let starého domu, a stejně tak ve vitrínách přibylo i několik drobných ozdob, včetně zvláštního amuletu s reliéfním motivem tzv. tančícího snopu.
Podle webu Muzea Komenského v Přerově
(lh,turistickelisty.cz,foto MK)
