![[ title]](http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_304f112d-06f6-4a43-a9a1-14f42fe0d65b_4e6f06717a68a6c6265f8a742651a570_32379728a0d95582b38ead27df484cd4.jpg)

Zříceniny středověkých hradů střežících před staletími krajinu dolního Pobečví, kudy vedla od pradávna významná obchodní cesta procházející územím Moravské brány, jsou němými svědky časů dávno minulých.
Nejnavštěvovanější hradní zříceninou v celém kraji je bezesporu hrad Helfštýn, jehož působivé rozlehlé opevnění přitahuje právem po desetiletí statisíce návštěvníků. Milovníci historie však znají v krajině dolního Pobečví také jiná, na první pohled opuštěná místa hradních zřícenin, která si i na prahu 21. století uchovala své osobité kouzlo.

Torza kdysi výstavných paláců, jejichž rozervané zdi jsou odleskem zašlé slávy, bývají ukrytá v lesích pod korunami stromů, kde je často jen stěží rozeznáváme pod příkrovy mechu a kapradí. Z důmyslně vybudovaných opevnění zbyly jen některé úseky hradeb obehnané příkopy vysekanými do skalního podloží v obtížně přístupném terénu.

Většina hradních lokalit na Přerovsku nebyla dodnes podrobena systematickému archeologickému výzkumu. Přesto výsledky dílčích zjišťovacích výzkumů doplňují dochované písemné prameny, které spolu s nově získanými archeologickými nálezy podávají svědectví o vývoji osídlení a každodenním životě, který probíhal na hradech Helfštýn, Drahotuš, Puchart či Svrčov.

Přednáška je již třetí a poslední z cyklu přednášek doplňujících výstavu Příběhy hradů, která nabízí reprezentativní výběr komentovaných fotografií MUDr. Jiřího Hozy (předseda zlínské pobočky Klubu Augusta Sedláčka) z nejrůznějších hradních lokalit střední Evropy, dále detailní perokresby z dílny Milana Zikmunda a také výběr historických pohlednic panských sídel ze sbírky Lubomíra Vyňuchala.
Popisky k jednotlivým fotografiím, perokresbám a pohlednicím doplňuje celá řada rozšiřujících komentářů, soustředěných v několika svázaných sešitech. Návštěvníci se mohou těšit také na další drobné předměty z muzejních i soukromých sbírek, hrací doplňky (dřevěné kostky a velkoformátové pexeso s motivy hradů) či ukázky „hradařské“ literatury.
Výstavu lze navštívit v Galerii a v Malém sále pod věží přerovského zámku až do 4. června.
Podle webu Muzea Komenského v Přerově