Nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách je již více než 117 let tzv. Blauer Kammweg neboli Modrá hřebenovka, která spatřila světlo světa roku 1902.
První část trasy Modré hřebenovky byla navržena z Ještědu na Růžový vrch. Celá hřebenová cesta měla délku přibližně 60 kilometrů a bylo pro ni dohodnuté jednotné specifické značení, nejčastěji zinkové tabulky s čtyřzubým modrým hřebenem v bílém poli.
K projektu se za krátkou dobu připojil horský spolek pro Ještědské a Jizerské pohoří spolu s Krkonošským spolkem, kteří navrhli pokračování trasy východním směrem. Z Ještědu přes město Liberec po jizerskohorském Hlubockém hřebenu směrem do Tanvaldu a po nejvyšších Krkonošských partiích, až na samotnou nejvyšší horu České republiky Sněžku.
Současná Hřebenovka má dvě větve – severní a jižní. Severní i jižní větev trasy začínají shodně na česko-polském pěším přechodu na mostě přes Jizeru v Orle v Jizerských horách.
„Hřebenovka je skutečnou mezinárodní pěší trasou. Dotýká jak české strany hor v Libereckém kraji, tak i našich sousedů v Německu a Polsku. Určitě je to také tip pro delší putování, třeba o víkendu nebo o dovolené,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Severní trasa dále pokračuje přes vrcholové partie Jizerských hor, přes Smědavu, Sněžné věžičky, Ptačí kupy a Poledník. Kolem Oldřichova v Hájích trasa pokračuje do Albrechtic u Frýdlantu, Václavic a Hrádku nad Nisou.
V Hartau překračuje státní hranici a na německém území pokračuje podél jezera Olbersdorfer See a toku řeky Mandau do Oybina, na vrchol Hochwald (Hvozd), kterým prochází česko-německá státní hranice, a dále do Jonsdorfu. Na českou stranu se trasa opět vrací na hraničním přechodu Dolní Podluží/Waltersdorf, a je zakončena v Nové Huti na hranicích s Ústeckým krajem.
Jižní trasa vede z Jizerky přes Desnou, Tanvald, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje přes Ještědský hřeben na Ještěd. Pěší trasa vede návštěvníka dále do Petrovic a končí na česko-německé hranici u Lückendorfu.