Věž Jakobínka v Rožmberku nad Vltavou, kterou jihočeští památkáři experimentálně-unikátní metodou rekonstruovali, se od dubna otevře pro veřejnost. Její oprava vyšla na 15 milionů korun, trvala šest let. Věž byla restaurována středověkými stavebními technologiemi za použití funkční repliky středověkého jeřábu. Okolo věže bylo vystavěno speciální lešení z ručně opracovaného dřeva vytěženého v místním lese.

Práce na Jakobínce byly v Česku ojedinělým stavebním experimentem, který poslouží k uchování v paměti těchto stavebních řemesel a postupů. Byly velkou výzvou i pro odborníky, kteří se celé stavební akci věnovali. Slavnostní otevření se chystá ve čtvrtek 16.dubna. Vstupné na věž pak bude činit 150 korun.


„Na návštěvníka čeká autentický interiér středověké věže, expozice k historii a rekonstrukci věže včetně metr a půl vysokého modelu věže s historickým spirálovým lešením a "leonardovským" jeřábem na vrcholu. Vrcholem prohlídky bude mimořádně působivý výhled na rožmberský vltavský meandr, jedinečný pohled na areál Dolního hradu a v neposlední řadě výhled na krajinu  v okolí Rožmberka,“ uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec, který je zároveň i spoluautorem projektu.

„Byl to rozhodně velmi netradiční a mimořádně zajímavý, ale i náročný projekt. Jinak ale v rámci naší územní památkové správy, zasahující do tří regionů - jižní Čechy, Plzeňsko a Vysočina, realizujeme řadu stavebních, restaurátorských, výstavních nebo vědeckých projektů, které jsou také mimořádně finančně náročné a obsahově velmi  zajímavé,“ doplnil.

Autory lešení i jeřábu jsou projektant Vít Mlázovský a tesař Petr Růžička, který se nechal inspirovat kresbami a plány z tzv. Codexu Atlanticus Leonarda da Vinciho.     

„Těmito kresbami si Leonardo da Vinci připomínal stavební stroje, které používal Fillipo Bruneleschi v letech 1420–1434 při stavbě kopule chrámu Santa Maria del Fiore ve Florencii,“ popisuje Petr Pavelec a pokračuje: „Leonardo se s těmito stroji seznámil, když v roce 1472 na florentském chrámu pracoval jako učeň. Po roce 1500 už se podobné stavební stroje užívaly i ve střední Evropě a je pravděpodobné, že když v té době vznikala jehlancová helmice věže Jakobínka v Rožmberku, mohl se při tom obdobný typ otáčecího jeřábu používat.“ Velký kus práce odvedl stavební technik NPÚ David Říha.

O stáří věže Jakobínka se vedou mezi odborníky diskuse. Někteří se domnívají, že pochází z doby kolem roku 1300, jiní zastávají názor, že vznikla až na počátku 16. století. V každém případě jde o vynikající středověkou památku, která je neodmyslitelnou součástí malebného panoramatu města Rožmberk. Jméno věže Jakobínka je poprvé doloženo v inventáři hradu z roku 1723 a od té doby se její název objevuje v písemných pramenech již pravidelně. Když v polovině 19. století přestavovali Buquoyové rožmberský hrad v romantickém stylu, vnímali Jakobínku jako symbol starobylosti hradu. Buquoyové věž udržovali až do roku 1945, ve druhé polovině minulého století se však její stav zhoršoval až k havarijnímu stavu na počátku 21. století.

Podle Petra Pavelce bylo rekonstrukci možné provést rychleji, nebylo by to ale nijak výrazné. Projekt měl jednoznačně stanovené experimentální cíle, jejichž naplnění vyžadovalo čas a přísně sezónní postup prací.

„Kromě toho měl projekt své didaktické cíle - jednalo se o projekt tzv. "živé historie", v jehož průběhu se s postupem prací a  kulturně historickým kontextem seznámily stovky návštěvníků komentovaných prohlídek, další stovky dětí  a studentů se účastnily speciálních edukačních programů, projekt byl součástí vědecké konference, na projektu participovali zahraniční řemeslníci, věž s lešením a jeřábem se stala součástí natáčení filmu o Jakubu Krčínovi z Jelčan  a to vše vyžadovalo speciální organizaci a časový prostor, který by běžný stavební provoz nemohl poskytnout,“ uvedl Pavelec.

V součané době vzniká o projektu kniha, film a Národní památkový ústav se s projektem bude ucházet o cenu EUROPA NOSTRA za rekonstrukci památky. Tím projekt skončí a jihočeští památkáři o podobné akci v blízké době neuvažují. V jižních Čechách se nyní realizuje řada jiných, zajímavých projektů k dokončení - například kompletní rekonstrukce a revitalizace zámku Vimperk, kam se investuje zhruba 400 milionů korun.

"Rožmberk je perla horní části řeky Vltavy. Jeho krásy obdivují ročně statisíce návštěvníků a právě výhled z Jakobínky je naprosto unikátní a nezapomenutelný. Již dříve se nám podařilo Rožmberk dostat na nejvlivnější instagramovou platformu Beautiful Destinations, která inspiruje lidi k cestovatelským cílům z celého světa a sleduje ji přes 13 milionů lidí. Díky opravené Jakobínce se může dnes kochat pohledem na historické jádro Rožmberka s meandrem Vltavy úplně každý, kdo přijede na dovolenou na Lipensko. A tento cíl a výhled vážně stojí za návštěvu v každém ročním období a v každém počasí," uzavřel Jiří Mánek z Turistického spolku Lipenska, který se stará o rozvoj cestovního ruchu na tomto území.

Turistickelisty.cz informoval Pavel Pechoušek,TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA