Výstava akcentuje témata a motivy se vztahem k regionu. Ústředním tématem bude 5000 let starý pohřeb ženy z pravěké osady poblíž Hlinska na Přerovsku, jejíž kosterní pozůstatky byly představeny v rámci archeologické výstavy přerovského muzea na přelomu roku 2016 a 2017.
Nejnovější výsledky vědeckých laboratorních analýz této tajemné ženy budou poprvé veřejnosti prezentovány právě na této výstavě – a vy se tak díky spolupráci přerovského muzea s Archeologickým ústavem AV ČR Brno můžete osobně přesvědčit, jak detektivní mohou být současné forenzní postupy v antropologii, a co vše lze vyčíst z analýzy jediného zubu. Na základě zveřejněných výsledků si návštěvníci sami mohou pokusit odpovědět na některé z mnoha otázek, které tento pohřeb navozoval a stále navozuje.
„Příběh Dámy z Hlinska totiž na své zpracování teprve čeká – inspirujte se osudem skutečného Ötziho, muže z ledovce, který byl jakýmsi dějinným současníkem naší ženy. Jeho příběh obletěl celý svět a dostal se kromě dobrodružného románu i na plátna kin. I vy můžete v naší literárně/výtvarné soutěži stvořit podobný. Nechte se zlákat a vstupte do světa fantazie a vědeckých poznatků," doplnil Aleš Drechsler.
„Kdo by nikdy neslyšel o knize Lovci mamutů? Tato kniha letos slaví 100 let od svého prvního vydání. Jak se během této doby proměnil pohled na pravěk? Souhlasíme ještě se vším, co autor knihy Eduard Štorch napsal, nebo už jsou jeho příběhy nyní ve světle nejnovějších poznatků více než úsměvné? Na tyto a mnohé jiné otázky vám odpoví naše výstava Příběhy z pravěku,” s úsměvem doplnila kurátorka výstavy Mgr. Markéta Straková, Ph.D.
Provede vás od časů, kdy byla archeologie vědou veskrze romantickou až po současnost, seznámí s autory opomíjenými (ať už právem či neprávem), úspěšnými i kontroverzními. Především vás však seznámí s lidmi, našimi předky, kteří jsou hrdiny oněch příběhů.
Začneme daleko v minulosti u neandertálců, kterým toho literatura opravdu mnoho dluží. Dřívější zkreslené představy o tom, jak mohli vypadat naši předchůdci, se snad nejvýrazněji projevily právě u neandertálců – dlouho interpretovaných jako nějaké divoké chlupaté poloopice. Nyní už víme, že na rozdíl od všech předsudků a představ neandertálci ovládali řeč, užívali a vyráběli nástroje a oheň, byli vynikajícími lovci, pohřbívali své mrtvé a starali se o staré a nemocné členy své tlupy. Archeologové objevili kosti neandertálců, kteří přežívali řadu let s těžkým tělesným postižením, z čehož plyne, že se o ně příbuzní museli starat. Můžeme konstatovat určitou znalost přírodní medicíny (př. hojení zlomenin nebo používání léčivých bylin). Nebyla jim rovněž cizí schopnost abstraktního myšlení a i vizuálně se jejich podoba diametrálně lišila od zažitých představ.
V tomto ohledu se návštěvníkovi nabídne unikátní možnost přesvědčit se na vlastní oči a pohlédnout neandertálskému lovci přímo do tváře. Kurátorům výstavy se totiž podařilo zapůjčit jedinečný model neandertálského muže v životní velikosti z pavilonu Athropos Moravského zemského muzea v Brně. Tato nejnovější rekonstrukce vznikla v ateliéru sochaře Ondřeje Bílka pod dohledem a za spolupráce s antropoložkou Evou Vaníčkovou. Autoři při tvorbě využili kopie kosterních pozůstatků z hrobu v La Chapelle.
Při nanášení měkkých tkání vycházeli z charakteru svalových úponů, které napovídají mnohé o muskulatuře rekonstruovaného jedince. Nakonec se při této technologii vytvoří detaily na kůži, jako jsou póry, vrásky a jizvy, a vpichy se připevní vlasy a chlupy. Takto se před námi objeví neandertálský muž tak, jak skutečně s největší pravděpodobností vypadal. Muzeum Komenského v Přerově je první institucí, kam byl tento model mimo prostory Athroposu zapůjčen. Výstava začíná slavnostní vernisáží ve čtvrtek 1. listopadu 2018 v 17.00 hod ve Slavnostní zámecké síni města Přerova.
Turistickelisty.cz informovala Mgr. Petra Holcová, Muzeum Komenského v Přerově, p.o.