Struktury ze zápalek, korkových zátek nebo těstovinových písmenek, pohyblivé dřevěné reliéfy či kovové variabily teď můžete vidět na hradě Špilberku. Nová výstava Muzea města Brna představuje výběr z díla brněnského rodáka Radka Kratiny v dialogu s tvorbou jemu blízkých umělců Jiřího Hilmara, Dalibora a Ivana Chatrných. Na výstavě nazvané „Radek Kratina – Konstanty a proměnné“ spatříte výrazný projev výtvarné generace, která se v 60. letech stala nositelkou tehdy aktuálních neokonstruktivistických tendencí a jejíž projevy byly objevné a radikální i v evropském kontextu.
Sochař a grafik Radek Kratina (1928–1999) byl jednou z klíčových osobností poválečného racionálně orientovaného umění, které se v Československu projevilo mimo jiné založením Klubu konkrétistů (1967). Představitelé tohoto proudu navazovali na meziválečnou avantgardu – domácí Devětsil, německý Bauhaus nebo nizozemský De Stijl – a rozvíjeli možnosti minimalismu, op-artu, kinetismu a geometrie. Jejich hlavními vyjadřovacími prostředky byly body, linie, struktury a rastry, zajímalo je řazení prvků, rytmus, pulzování či zapojení diváků do proměny výtvarného díla. „Moje objekty jsou pouze tím, čím jsou, sebou samými, skladbou geometrických elementů z prefabrikovaného průmyslového materiálu, které lze přemisťovat, přetáčet nebo rozvinout do prostoru,“ prohlásil kdysi o své tvorbě sám Radek Kratina.
Prohlédnete si Kratinova raná díla z 50. let, kdy navrhoval barevné textilie (např. plátno pro československý pavilon na EXPO´58 v Bruselu), pohyblivé dřevěné hračky nebo papírové kostky z vystřihovánek, a především díla z let 60. Zastoupeny jsou jeho monotypy s obtisknutými předměty i vlastnoručně vyráběnými tiskátky, od nichž se dostal k materiálovým strukturám. Tvořil je kapáním barev na plochu i fixováním různých materiálů. Struktury od amorfních shluků po systémové rastry tvořil z těstovinových písmenek, korkových zátek nebo sirek. Od poloviny 60. let Kratina vytvářel variabilní dřevěné reliéfy s otočnými barevnými válečky či hranoly. Právě jejich pohyb mohl změnit celkový vzhled díla – a mohl to učit sám divák, lépe řečeno účastník. Po roce 1970 začal Kratina využívat i kov, který mu poskytl větší preciznost i více možností pohybu a variací. Jeho díla vybízí k hravému dialogu. Jsou otevřeným procesem, při kterém účastník může zakusit tvořivou energii. V expozici najdete tři napodobeniny Kratinových děl, které si můžete libovolně přeskládávat.
Na výstavě jsou kromě děl Radka Kratiny zastoupena i díla jeho souputníků, Jiřího Hilmara, Dalibora a Ivana Chatrných. Spojoval je vztah k experimentu, originalita a racionální úvahy, ale i spontaneita a intuice. Tvůrčím motorem pro ně bylo nacházení a vizualizování základních jevů našeho světa, tedy konstanty, pevné struktury, které se navenek jeví v celé plejádě proměnných. Kratinova díla doplňují šňůrové realizace a prošívané obrazy Dalibora Chatrného, optické papírové reliéfy Jiřího Hilmara nebo abstraktní kompozice Ivana Chatrného. Výstava Konstanty a proměnné se koná k příležitosti nedožitých 90. narozenin Radka Kratiny (2018) a 80. narozenin Jiřího Hilmara (letos). Výstavní projekt Muzea města Brna navazuje na přehlídku Kratinova díla v Museu Kampa v Praze.
Foto z výstavy
Sochař a grafik Radek Kratina (1928–1999) byl jednou z klíčových osobností poválečného racionálně orientovaného umění, které se v Československu projevilo mimo jiné založením Klubu konkrétistů (1967). Představitelé tohoto proudu navazovali na meziválečnou avantgardu – domácí Devětsil, německý Bauhaus nebo nizozemský De Stijl – a rozvíjeli možnosti minimalismu, op-artu, kinetismu a geometrie. Jejich hlavními vyjadřovacími prostředky byly body, linie, struktury a rastry, zajímalo je řazení prvků, rytmus, pulzování či zapojení diváků do proměny výtvarného díla. „Moje objekty jsou pouze tím, čím jsou, sebou samými, skladbou geometrických elementů z prefabrikovaného průmyslového materiálu, které lze přemisťovat, přetáčet nebo rozvinout do prostoru,“ prohlásil kdysi o své tvorbě sám Radek Kratina.
Foto z výstavy
Prohlédnete si Kratinova raná díla z 50. let, kdy navrhoval barevné textilie (např. plátno pro československý pavilon na EXPO´58 v Bruselu), pohyblivé dřevěné hračky nebo papírové kostky z vystřihovánek, a především díla z let 60. Zastoupeny jsou jeho monotypy s obtisknutými předměty i vlastnoručně vyráběnými tiskátky, od nichž se dostal k materiálovým strukturám. Tvořil je kapáním barev na plochu i fixováním různých materiálů. Struktury od amorfních shluků po systémové rastry tvořil z těstovinových písmenek, korkových zátek nebo sirek. Od poloviny 60. let Kratina vytvářel variabilní dřevěné reliéfy s otočnými barevnými válečky či hranoly. Právě jejich pohyb mohl změnit celkový vzhled díla – a mohl to učit sám divák, lépe řečeno účastník. Po roce 1970 začal Kratina využívat i kov, který mu poskytl větší preciznost i více možností pohybu a variací. Jeho díla vybízí k hravému dialogu. Jsou otevřeným procesem, při kterém účastník může zakusit tvořivou energii. V expozici najdete tři napodobeniny Kratinových děl, které si můžete libovolně přeskládávat.
Na výstavě jsou kromě děl Radka Kratiny zastoupena i díla jeho souputníků, Jiřího Hilmara, Dalibora a Ivana Chatrných. Spojoval je vztah k experimentu, originalita a racionální úvahy, ale i spontaneita a intuice. Tvůrčím motorem pro ně bylo nacházení a vizualizování základních jevů našeho světa, tedy konstanty, pevné struktury, které se navenek jeví v celé plejádě proměnných. Kratinova díla doplňují šňůrové realizace a prošívané obrazy Dalibora Chatrného, optické papírové reliéfy Jiřího Hilmara nebo abstraktní kompozice Ivana Chatrného. Výstava Konstanty a proměnné se koná k příležitosti nedožitých 90. narozenin Radka Kratiny (2018) a 80. narozenin Jiřího Hilmara (letos). Výstavní projekt Muzea města Brna navazuje na přehlídku Kratinova díla v Museu Kampa v Praze.
Podle webu Muzea města Brna
(lh,turistickelisty.cz,foto MM Brna)
