Tři desítky současných maleb Hynka Martince bude od 27. dubna do 26. srpna hostit sbírka starého umění Národní galerie v Praze ve Šternberském paláci. Martinec ve svých dílech reaguje na díla velikánů starého umění. Jeho aktuální výstava vychází ze smyšlené historky o pokusu Kiliána Ignáce Dietzenhofera postavit na Islandu barokní katedrály.Výstavu pořádá Národní galerie ve spolupráci s Galerií Rudolfinum.

„Soubor obrazů Hynka Martince je ilustrací fiktivníhopříběhu o snaze postavit v 18. století na Islandu barokní katedrálu. K její stavbě sice nikdy nedošlo, ale Národní galerie nyní vystavuje soubor obrazů určený pro její výzdobu,“ popisuje tajemný příběh výstavy kurátor Národní galerie v Praze Otto M. Urban.

Obrazy a kresby jsou tematicky svázány s konkrétními díly sbírky Národní galerie v Praze. Podle Hynka Martinec je totiž umění kontinuálním dialogem všech umělců. Martinec vytváří volné série, které reinterpretují velké postavy starého i moderního umění od Dürera, přes Schieleho až po Duchampa.


„Jména umělců si vybírám podle nálady nebo podle výstav, které mě zasáhly. Především je ale v něčem obdivuji a má tvorba je snahou odbourat hranice času, a propojit se tak s umělci, které mám rád a rád bych se s nimi osobně setkal,“ uvádí Hynek Martinec.

„Hynek Martinec zvolil komprimovanou formu, kompozici sestavenou z výseků evokujících silné momenty barokních předloh. Jeho obrazy nejsou pouhým jevištěm pro exhibici malířské dovednosti. Jsou krokem směrem do historie k již existujícím vrcholům, které se zdají vlivem zduchovnění v čase nepřekonatelné, ale přesto v sobě obsahují potenciál dalšího rozvíjení,“vysvětluje Petr Nedoma, ředitel Galerie Rudolfinum a kurátor výstavy.

Ve Šternberském paláci bude k vidění třeba malba Rembrandtova kyčel, Bičování barokního koně nebo Cirkus nočních můr. Podle Martince dnešní doba inspiruje ve své svobodě a možnosti propojovat všechno možné, včetně toho, co již bylo vytvořeno jinými umělci.Umělec podle něho přetváří minulost do nového jazyka, určeného dalším generacím.

„Přišlo mi přirozené věnovat se právě baroku a pokusit se vytvořit most mezi barokním uměním a dnešní dobou. Vždy jsem snil o tom, abych mohl jednou vystavovat a konfrontovat své práce s umělci, jako jsou Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck nebo Rembrandt a spousta dalších, které obdivuji. Byla to právě umělecká kolekce Národní galerie, kde jsem jako student objevoval odkaz barokního umění. Vrátit se do Šternberského paláce po několika letech s vlastní výstavou je pro mě něco neskutečného,“ dodává Hynek Martinec.