Tři desítky současných maleb Hynka Martince bude od 27. dubna do 26. srpna hostit sbírka starého umění Národní galerie v Praze ve Šternberském paláci. Martinec ve svých dílech reaguje na díla velikánů starého umění. Jeho aktuální výstava vychází ze smyšlené historky o pokusu Kiliána Ignáce Dietzenhofera postavit na Islandu barokní katedrály.Výstavu pořádá Národní galerie ve spolupráci s Galerií Rudolfinum.
„Soubor obrazů Hynka Martince je ilustrací fiktivníhopříběhu o snaze postavit v 18. století na Islandu barokní katedrálu. K její stavbě sice nikdy nedošlo, ale Národní galerie nyní vystavuje soubor obrazů určený pro její výzdobu,“ popisuje tajemný příběh výstavy kurátor Národní galerie v Praze Otto M. Urban.
Obrazy a kresby jsou tematicky svázány s konkrétními díly sbírky Národní galerie v Praze. Podle Hynka Martinec je totiž umění kontinuálním dialogem všech umělců. Martinec vytváří volné série, které reinterpretují velké postavy starého i moderního umění od Dürera, přes Schieleho až po Duchampa.
„Jména umělců si vybírám podle nálady nebo podle výstav, které mě zasáhly. Především je ale v něčem obdivuji a má tvorba je snahou odbourat hranice času, a propojit se tak s umělci, které mám rád a rád bych se s nimi osobně setkal,“ uvádí Hynek Martinec.
„Hynek Martinec zvolil komprimovanou formu, kompozici sestavenou z výseků evokujících silné momenty barokních předloh. Jeho obrazy nejsou pouhým jevištěm pro exhibici malířské dovednosti. Jsou krokem směrem do historie k již existujícím vrcholům, které se zdají vlivem zduchovnění v čase nepřekonatelné, ale přesto v sobě obsahují potenciál dalšího rozvíjení,“vysvětluje Petr Nedoma, ředitel Galerie Rudolfinum a kurátor výstavy.
Ve Šternberském paláci bude k vidění třeba malba Rembrandtova kyčel, Bičování barokního koně nebo Cirkus nočních můr. Podle Martince dnešní doba inspiruje ve své svobodě a možnosti propojovat všechno možné, včetně toho, co již bylo vytvořeno jinými umělci.Umělec podle něho přetváří minulost do nového jazyka, určeného dalším generacím.
„Přišlo mi přirozené věnovat se právě baroku a pokusit se vytvořit most mezi barokním uměním a dnešní dobou. Vždy jsem snil o tom, abych mohl jednou vystavovat a konfrontovat své práce s umělci, jako jsou Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck nebo Rembrandt a spousta dalších, které obdivuji. Byla to právě umělecká kolekce Národní galerie, kde jsem jako student objevoval odkaz barokního umění. Vrátit se do Šternberského paláce po několika letech s vlastní výstavou je pro mě něco neskutečného,“ dodává Hynek Martinec.
„Soubor obrazů Hynka Martince je ilustrací fiktivníhopříběhu o snaze postavit v 18. století na Islandu barokní katedrálu. K její stavbě sice nikdy nedošlo, ale Národní galerie nyní vystavuje soubor obrazů určený pro její výzdobu,“ popisuje tajemný příběh výstavy kurátor Národní galerie v Praze Otto M. Urban.
Obrazy a kresby jsou tematicky svázány s konkrétními díly sbírky Národní galerie v Praze. Podle Hynka Martinec je totiž umění kontinuálním dialogem všech umělců. Martinec vytváří volné série, které reinterpretují velké postavy starého i moderního umění od Dürera, přes Schieleho až po Duchampa.
Hynek Martinec, Cirkus nočních můr, 2017, olej na plátně
„Jména umělců si vybírám podle nálady nebo podle výstav, které mě zasáhly. Především je ale v něčem obdivuji a má tvorba je snahou odbourat hranice času, a propojit se tak s umělci, které mám rád a rád bych se s nimi osobně setkal,“ uvádí Hynek Martinec.
„Hynek Martinec zvolil komprimovanou formu, kompozici sestavenou z výseků evokujících silné momenty barokních předloh. Jeho obrazy nejsou pouhým jevištěm pro exhibici malířské dovednosti. Jsou krokem směrem do historie k již existujícím vrcholům, které se zdají vlivem zduchovnění v čase nepřekonatelné, ale přesto v sobě obsahují potenciál dalšího rozvíjení,“vysvětluje Petr Nedoma, ředitel Galerie Rudolfinum a kurátor výstavy.
Ve Šternberském paláci bude k vidění třeba malba Rembrandtova kyčel, Bičování barokního koně nebo Cirkus nočních můr. Podle Martince dnešní doba inspiruje ve své svobodě a možnosti propojovat všechno možné, včetně toho, co již bylo vytvořeno jinými umělci.Umělec podle něho přetváří minulost do nového jazyka, určeného dalším generacím.
„Přišlo mi přirozené věnovat se právě baroku a pokusit se vytvořit most mezi barokním uměním a dnešní dobou. Vždy jsem snil o tom, abych mohl jednou vystavovat a konfrontovat své práce s umělci, jako jsou Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck nebo Rembrandt a spousta dalších, které obdivuji. Byla to právě umělecká kolekce Národní galerie, kde jsem jako student objevoval odkaz barokního umění. Vrátit se do Šternberského paláce po několika letech s vlastní výstavou je pro mě něco neskutečného,“ dodává Hynek Martinec.
Turistickelisty.cz informovala NG v Praze.
(lh,turistickelisty.cz,foto NG)
