Stavba prvních železnic bývalého Rakouska–Uherska byla vyvolána soukromou iniciativou a podpořena privátními prostředky. První parostrojní železnice habsburské monarchie byla Severní dráha císaře Ferdinanda. Směřovala z Vídně na sever přes Moravu a Slezsko k solným dolům u Bochnie v polské Haliči. Program státní železniční sítě schválený v roce 1841 měl nadto zajistit výstavbu nejdůležitějších tratí na náklady státu. Cílem bylo propojení všech rakouských provincií a významných přístavů s Vídní. Severní státní dráha vytvořila spojení Vídně s Prahou a napojení na saské železnice. Tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda a Severní státní dráhy se později staly páteří železniční sítě České republiky.
Výzkum publikovaný prostřednictvím dvou samostatných monografií Aleny Borovcové je zprostředkován formou výstavy, která se zaměřuje zejména na první období výstavby a provozu Severní dráhy císaře Ferdinanda a Severní státní dráhy. Státní dráha byla po deseti letech provozu prodána soukromé společnosti. Další stavební vývoj je sledován do doby zestátnění obou dopravců.
Ilustrační foto
Výzkum publikovaný prostřednictvím dvou samostatných monografií Aleny Borovcové je zprostředkován formou výstavy, která se zaměřuje zejména na první období výstavby a provozu Severní dráhy císaře Ferdinanda a Severní státní dráhy. Státní dráha byla po deseti letech provozu prodána soukromé společnosti. Další stavební vývoj je sledován do doby zestátnění obou dopravců.
Podle webu NPÚ
(lh,turistickélisty.cz,foto NPÚ)
