Výstavu o moderní architektuře připravili pracovníci územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči. Bude věnována prezentaci vybraných staveb z období let 1918–1938 na území Kraje Vysočina.
Konec první světové války s sebou kromě nového státu přinesl i novou dobu a pro architekty nové úkoly. Zatímco období před válkou bylo velmi charakteristické reflexí vídeňských oficiálních vzorů, po roce 1918 posiluje snaha o nalezení vlastních výrazových prostředků. V průběhu 20. let tuto specifickou formálně prezentovanou národní hrdost střídá s rostoucím úspěchem víra v moderní společnost a všeobecné základy architektonické tvorby. Stavební praxi ovlivňovala zejména narůstající společenská prestiž moderní architektury šířící se z Prahy, Brna, Hradce Králové nebo Zlína. Rozptylu dobré architektury placené z veřejných zdrojů velmi napomáhalo tou dobou běžné vypisování architektonických soutěží. Paralelně k tomuto progresivnímu vývoji vzniká i nadále architektura vcelku tradicionalistická, odpovídající potřebám svých soukromých zadavatelů.
„Společná existence protichůdných tvůrčích trendů je typická i pro konzervativní prostředí Vysočiny. Dodnes je velmi zajímavé sledovat dialog nové architektury a historického prostředí“, konstatuje Jiří Neubert z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, který se na přípravě výstavy podílí.
Není náhodou, že jihlavský Sokol nebo třebíčská Spořitelna vzbudily ve 30. letech značný rozruch a dodnes nejsou pro každého, včetně památkářů, samozřejmostí. Mezi významné stavby v regionu nepochybně řadíme díla Josefa Gočára, Vlastislava Hoffmana, ale i méně renomovaných architektů. Výjimečnou pozici v rámci architektonického portfolia kraje zaujímá vila Gustava Jaroška od Ludvíka Hilgerta v Dalečíně na Žďársku.
Výstava Architektura ve službách první republiky proběhne v termínu od 10. května do 8. června 2018 v Lannerově domě v Telči (Hradecká 6). Slavnostní zahájení se koná ve středu 9. května v 16.00 hodin. Bude otevřena v pracovní dny od 9.00 do 16.00 hodin. Vstup zdarma.
Konec první světové války s sebou kromě nového státu přinesl i novou dobu a pro architekty nové úkoly. Zatímco období před válkou bylo velmi charakteristické reflexí vídeňských oficiálních vzorů, po roce 1918 posiluje snaha o nalezení vlastních výrazových prostředků. V průběhu 20. let tuto specifickou formálně prezentovanou národní hrdost střídá s rostoucím úspěchem víra v moderní společnost a všeobecné základy architektonické tvorby. Stavební praxi ovlivňovala zejména narůstající společenská prestiž moderní architektury šířící se z Prahy, Brna, Hradce Králové nebo Zlína. Rozptylu dobré architektury placené z veřejných zdrojů velmi napomáhalo tou dobou běžné vypisování architektonických soutěží. Paralelně k tomuto progresivnímu vývoji vzniká i nadále architektura vcelku tradicionalistická, odpovídající potřebám svých soukromých zadavatelů.
„Společná existence protichůdných tvůrčích trendů je typická i pro konzervativní prostředí Vysočiny. Dodnes je velmi zajímavé sledovat dialog nové architektury a historického prostředí“, konstatuje Jiří Neubert z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, který se na přípravě výstavy podílí.
Není náhodou, že jihlavský Sokol nebo třebíčská Spořitelna vzbudily ve 30. letech značný rozruch a dodnes nejsou pro každého, včetně památkářů, samozřejmostí. Mezi významné stavby v regionu nepochybně řadíme díla Josefa Gočára, Vlastislava Hoffmana, ale i méně renomovaných architektů. Výjimečnou pozici v rámci architektonického portfolia kraje zaujímá vila Gustava Jaroška od Ludvíka Hilgerta v Dalečíně na Žďársku.
Výstava Architektura ve službách první republiky proběhne v termínu od 10. května do 8. června 2018 v Lannerově domě v Telči (Hradecká 6). Slavnostní zahájení se koná ve středu 9. května v 16.00 hodin. Bude otevřena v pracovní dny od 9.00 do 16.00 hodin. Vstup zdarma.
Podle webu NPÚ
(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)
