Slovácké muzeum příští čtvrtek 16. listopadu slavnostní vernisáži otevře předposlední výstavu letošního roku. Výstavou veřejnosti muzeum připomíná 80. výročí od konání Výstavy Slovácka 1937, která se v předválečné době stala přední a nejvýznamnější událostí v dějinách Československé republiky, Uherského Hradiště i celého regionu.

Vyvrcholením prodloužené výstavy se tehdy stala návštěva prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše v neděli 22. srpna 1937.Byly lámány návštěvnické rekordy. Průměrně denně navštívilo 4 087 platících návštěvníků domácích i ze zahraničí.Svým společenským, hospodářským, kulturním a politickým významem předčila veškerá očekávání a všechny následující výstavy ji nedokázaly překonat.Bylo vybudováno 33 pavilonů, z nich největší byl průmyslový s výstavní plochou přes 900 m2 a celé výstaviště zaujalo plochu více než 100 000 m2. Malý výstavní sál Slováckého muzea zaplní dobové plakáty, archiválie, propagační nálepky, odznaky, pohlednice, vstupenky, katalogy, fotografie, ale také zlatá a stříbrná medaile, udělená za výstavní expozice. Součástí bude i připomenutí tehdejší expozice keramiky a umění.


„Myšlenka uskutečnit v Uherském Hradišti výstavu, která by ukázala krásu a význam Slovácka, se zrodila již před 1. světovou válkou v roce 1914. Na přípravě se podílel tehdejší starosta města Uherského Hradiště ing. František Beneš, knihkupec a nakladatel Alfred Kiesswetter, P. Obdržálek, farář v Bílovicích, továrník ing. Alois Jaroš, obchodník František Zapletal a také Velehradskýhospodářský spolek. Jako místo výstaviště byl plánován park před dnešní Obchodní akademií,“sáhla do minulosti Blanka Rašticová, autorka výstavy a přidala dva důvody, které zhatily prvotní plány.


„Uprostřed příprav se organizátoři dozvěděli, že obdobná výstava bude ve stejném termínu pořádána také v Holešově. Na jednání zástupců přípravných výborů bylo dohodnuto, že výstava v Uherském Hradišti se uskuteční až v roce 1915.  Válečné události však realizaci výstavy zabránily.“


O vzkříšení této myšlenky se postarali členové Musejního a archeologického spolku Slovácké muzeum, kteří v roce 1935 předložili městské radě v Uherském Hradišti návrh, aby se výstava uskutečnila v roce 1937. „Podstatným impulsem znovu se pustit do příprav uskutečnění výstavy byla skutečnost, že v kraji postupně mizely lidové zvyky a tradice, stejně jako další projevy lidové kultury. Zprvu se uvažovalo o výlučně národopisné výstavě. Bylo počítáno s tím, že muzeum, rozšířené přístavbou bude tvořit jádro výstavy,“ přiblížila Rašticová počáteční kroky realizátorů. Své představy však postupně korigovali.

„Uvědomili si, že v regionu došlo k velkým změnám zejména v oblasti hospodářské, že zde vzniklo průmyslové centrum ve Zlíně, nově působí řada silných hospodářských podniků a že všechny tyto změny by bylo vhodné na výstavě prezentovat. Nově se proto hlavním cílem výstavy stala propagace nejen národopisu, ale také hospodářského a kulturního povznesení kraje. Výstava si kladla za cíl seznámit veřejnost s historií i soudobým životem Slovácka, se všemi jeho kulturními i hospodářskými hodnotami. Výstava se stala příležitostí představit přírodní krásy Slovácka a uplatnit slovácký folklor, zejména při velkých národopisných slavnostech. V rámci celého projektu byla uspořádána také celostátní výstava turistiky, lázeňství a rekreace pod heslem: Poznej svou vlast,“ popsala Rašticová jen zlomek z výstavního plánu, který musela z 10 000m2, což byla tehdy výstavní plocha pavilonů, zhustit do malého sálu Slováckého muzea.