Umění pravěku. Pravěk umění představuje předměty od doby paleolitu až po Velkou Moravu. Uběhl pouhý měsíc a Slovácké muzeum v Uherském Hradišti otevřelo další výstavu, Umění pravěku. Pravěk umění autorky, archeoložky Dany Menouškové. Té se do hlavního sálu podařilo kromě jiného přivézt skvosty sbírek Antropologického a Archeologického ústavu Moravského zemského muzea Brno. Jejich převoz připomínal prvky akčních filmů. Sošky a artefakty z dob paleolitu a neolitu byly nainstalovány a o několik málo hodin později mohl již výstavní sál (bez dohledu Policie ČR) přivítat první návštěvníky na slavnostní vernisáži.
„Výstava mapuje počátky estetických a výtvarných počinů našeho regionu. Symbolicky se můžete projít starší dobou kamennou, dobou lovců mamutů, nahlédnout do světa kultury prvních zemědělců, ale i odhalovat tajemství slévání bronzových šperků. Nahlédnout do magické kuchyně keltského umění a obdivovat jejich šarmantní šperky, ale i ozdoby. Putování končí symbolicky na „domácí půdě“ ukázkami velkomoravských šperků a připomínkou faktu, že doba Velké Moravy je etapou, která obohatila portfolio našeho uměleckého projevu o architekturu. Připomínáme si zároveň fakt, že letos je tomu 70 let od objevu prvních zděných velkomoravských staveb – kostelů,“ uvedla Dana Menoušková v zaplněném výstavním sále.
Výstavy nejstarších uměleckých projevů našich dějin nepatří k častým muzejním počinům. Nyní však můžeme pod jednou střechou shlédnout předměty, často unikáty, jejichž časový rozptyl je několik desítek tisíc let: od středního paleolitu po počátek 10. století našeho letopočtu. Mediální pozornost byla nejvíce zaměřena na předměty, které jsou vedeny jako Národní kulturní památka proto jejich transport musela doprovázet policejní eskorta: plastika „venuše“ z Hlubokých Mašůvek, 4300–4100 př. n. l., rituální dýka z čelisti koně, 15 tisíc let, a „venuše“ z prstního článku mamuta, 30 tisíc let), kvůli kterým v muzeu probíhaly doslova manévry. Nepovšimnut by ovšem neměl zůstat ani nejstarší předmět této výstavy. Je jím 50 tisíc let starý pěstní klín ze středního paleolitu ze sbírek Antropologického ústavu Moravského zemského muzea Brno. Nové poznatky ukazují, že již neandrtálci, což se nepředpokládalo, měli jistou formu uměleckého cítění. Dokládá to fakt, že mezi kameny, které mohli běžně využít, si vybrali unikátní barevnou rohovcovou surovinu. Tu museli složitěji a dlouhodoběji opracovávat a dnes je také prokázáno, že byl opakovaně používán,“ dodala Menoušková a s jistou dávkou nadsázky prohlásila, že přivezla „velké umění do nevelkého města“.
„Charakter (jedinečnost i křehkost) předmětů nedovoluje jejich časté a dlouhodobé vystavení. Po skončení výstavy budou předměty opět uloženy do trezorových prostor a veřejnost je jistě několik let nespatří,“ uzavřela Menoušková.
Výstava vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, předměty zapůjčily také Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Městské kulturní středisko, muzeum Holešov. Na své si mohou přijít i zájemci odborných komentovaných prohlídek. Hned dvě se uskuteční 24. května v rámci programu celorepublikových Muzejních nocí. Výstava potrvá do 30. června 2019.
„Výstava mapuje počátky estetických a výtvarných počinů našeho regionu. Symbolicky se můžete projít starší dobou kamennou, dobou lovců mamutů, nahlédnout do světa kultury prvních zemědělců, ale i odhalovat tajemství slévání bronzových šperků. Nahlédnout do magické kuchyně keltského umění a obdivovat jejich šarmantní šperky, ale i ozdoby. Putování končí symbolicky na „domácí půdě“ ukázkami velkomoravských šperků a připomínkou faktu, že doba Velké Moravy je etapou, která obohatila portfolio našeho uměleckého projevu o architekturu. Připomínáme si zároveň fakt, že letos je tomu 70 let od objevu prvních zděných velkomoravských staveb – kostelů,“ uvedla Dana Menoušková v zaplněném výstavním sále.
Foto z instalace výstavy
Výstavy nejstarších uměleckých projevů našich dějin nepatří k častým muzejním počinům. Nyní však můžeme pod jednou střechou shlédnout předměty, často unikáty, jejichž časový rozptyl je několik desítek tisíc let: od středního paleolitu po počátek 10. století našeho letopočtu. Mediální pozornost byla nejvíce zaměřena na předměty, které jsou vedeny jako Národní kulturní památka proto jejich transport musela doprovázet policejní eskorta: plastika „venuše“ z Hlubokých Mašůvek, 4300–4100 př. n. l., rituální dýka z čelisti koně, 15 tisíc let, a „venuše“ z prstního článku mamuta, 30 tisíc let), kvůli kterým v muzeu probíhaly doslova manévry. Nepovšimnut by ovšem neměl zůstat ani nejstarší předmět této výstavy. Je jím 50 tisíc let starý pěstní klín ze středního paleolitu ze sbírek Antropologického ústavu Moravského zemského muzea Brno. Nové poznatky ukazují, že již neandrtálci, což se nepředpokládalo, měli jistou formu uměleckého cítění. Dokládá to fakt, že mezi kameny, které mohli běžně využít, si vybrali unikátní barevnou rohovcovou surovinu. Tu museli složitěji a dlouhodoběji opracovávat a dnes je také prokázáno, že byl opakovaně používán,“ dodala Menoušková a s jistou dávkou nadsázky prohlásila, že přivezla „velké umění do nevelkého města“.
„Charakter (jedinečnost i křehkost) předmětů nedovoluje jejich časté a dlouhodobé vystavení. Po skončení výstavy budou předměty opět uloženy do trezorových prostor a veřejnost je jistě několik let nespatří,“ uzavřela Menoušková.
Výstava vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, předměty zapůjčily také Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Městské kulturní středisko, muzeum Holešov. Na své si mohou přijít i zájemci odborných komentovaných prohlídek. Hned dvě se uskuteční 24. května v rámci programu celorepublikových Muzejních nocí. Výstava potrvá do 30. června 2019.
Podle webu Zlínského kraje
(lh,turistickelisty.cz,foto Slovácké muzeum)
