Od 3. srpna pořádá Národní památkový ústav a Národní zemědělské muzeum na státním zámku v Telči výstavu Telč v průběhu staletí. Představí telčské panství jako fungující organismus, který v minulosti spravovaly čtyři šlechtické rody. Na šestnácti panelech se návštěvníci seznámí s rozvojem panství a podobou okolní krajiny od 17. století po současnost. Výstava je instalovaná v zámecké zahradě a potrvá do konce srpna.
Udržení honosného rodového sídla bylo velmi nákladnou záležitostí, která musela mít základ v ekonomicky dobře fungujícím hospodářském zázemí každého panství. „Pro telčské panství byl klíčový rozvoj rybníkářství a lesního hospodářství. Soustava hospodářských dvorů pak zaručovala stabilitu v systematické zemědělské produkci,“ konstatuje Martina Indrová z Národního památkového ústavu, která je kurátorkou výstavy. Utváření a modelování krajiny zde probíhalo postupně a v duchu harmonického začlenění drobné architektury a uměleckých prvků do celkové kompozice panství, které bylo po staletí protknuto hlubokou vírou jeho majitelů i obyvatel samotných, a významně ovlivněno i působením jezuitského řádu v Telči.
„Ani v 21. století krajina neztratila svou malebnost. Stále tu ještě můžeme pozorovat krajinou mozaiku doplněnou polními remízky a ostrůvky vegetace. Krajina zde vždy sloužila díky osobnostem majitelů více účelům hospodářským než reprezentativním,“ doplňuje Indrová. Přesto se na Telčsku zachovalo rozčlenění krajiny na hospodářské segmenty lesa, polí, luk, i na četné památky drobné architektury, které jsou nedílně spjaté s konkrétními místy.
Výstava je jedním z výstupů projektu Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století, jehož výsledky přispěly k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných aristokratických panství. Zvolené lokality zastupují z hlediska krajinářského hodnotný kulturně historický potenciál perspektivně přitažlivý pro širokou veřejnost. Přesto zůstaly mnohé z nich během posledního půlstoletí spíše opomenuty. Jedním z důvodů jsou dlouhodobé středoevropské stereotypy návštěvnických cílů soustředěné tradičně více na interiéry památkových objektů. Jejich okolí zůstává obvykle stranou veřejnosti.
Na projektu a na přípravě výstavy se podíleli pracovníci územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči.
Udržení honosného rodového sídla bylo velmi nákladnou záležitostí, která musela mít základ v ekonomicky dobře fungujícím hospodářském zázemí každého panství. „Pro telčské panství byl klíčový rozvoj rybníkářství a lesního hospodářství. Soustava hospodářských dvorů pak zaručovala stabilitu v systematické zemědělské produkci,“ konstatuje Martina Indrová z Národního památkového ústavu, která je kurátorkou výstavy. Utváření a modelování krajiny zde probíhalo postupně a v duchu harmonického začlenění drobné architektury a uměleckých prvků do celkové kompozice panství, které bylo po staletí protknuto hlubokou vírou jeho majitelů i obyvatel samotných, a významně ovlivněno i působením jezuitského řádu v Telči.
Náměstí v Telči
„Ani v 21. století krajina neztratila svou malebnost. Stále tu ještě můžeme pozorovat krajinou mozaiku doplněnou polními remízky a ostrůvky vegetace. Krajina zde vždy sloužila díky osobnostem majitelů více účelům hospodářským než reprezentativním,“ doplňuje Indrová. Přesto se na Telčsku zachovalo rozčlenění krajiny na hospodářské segmenty lesa, polí, luk, i na četné památky drobné architektury, které jsou nedílně spjaté s konkrétními místy.
Náměstí v Telči
Výstava je jedním z výstupů projektu Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století, jehož výsledky přispěly k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných aristokratických panství. Zvolené lokality zastupují z hlediska krajinářského hodnotný kulturně historický potenciál perspektivně přitažlivý pro širokou veřejnost. Přesto zůstaly mnohé z nich během posledního půlstoletí spíše opomenuty. Jedním z důvodů jsou dlouhodobé středoevropské stereotypy návštěvnických cílů soustředěné tradičně více na interiéry památkových objektů. Jejich okolí zůstává obvykle stranou veřejnosti.
Na projektu a na přípravě výstavy se podíleli pracovníci územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči.
Podle webu NPÚ
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
