Výstavou provází autorka její koncepce Marie Rakušanová (Ústav pro dějiny umění FF UK). Prohlídka se koná 16.07 2019 od 17 hodin ve výstavní síni Masné krámy. Výstava ukazuje komplikovaný umělecký a osobní vztah dvou hlavních představitelů českého moderního umění a „českého kubismu“ Bohumila Kubišty a Emila Filly. Prostřednictvím uměleckých děl ze sbírek Západočeské galerie a dalších fondů je rekonstruována rozprava obou hlavních aktérů a jejich disputace je doplněna o hlasy jejich přátel i tvůrčích protivníků z řad českých, českoněmeckých a židovských umělců (Friedrich Feigl, Willy Nowak, Georg Kars, Otto Gutfreund, Josef Čapek, Jan Zrzavý, Václav Špála, Antonín Procházka).
Radikální změny, považované za zásadní impuls českého moderního umění, ke kterým došlo na pražské umělecké scéně v prvních dvou desetiletích 20. století, byly do velké míry určovány proměňujícím se osobním vztahem dvou nejsilnějších tvůrčích osobností tzv. generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců: Bohumila Kubišty (1884‒1918) a Emila Filly (1882‒1953).
Vzájemné působení těchto dvou silných osobností vedlo nejprve k eskalaci tvůrčích výbojů, po roce 1911 však jejich názorová kolize způsobila roztříštění společného generačního úsilí. Program prosazovaný uvnitř umělecké komunity v Čechách, původně sebevědomě namířený také za hranice, byl díky těmto rozporům oslaben.
Kubištova předčasná smrt v roce 1918 na španělskou chřipku zabránila dalšímu rozvíjení jeho tvorby, ovšem tvůrčí dialog mezi Kubištou a Fillou nebyl ukončen rokem Kubištova úmrtí. Jeho odkazu se záhy ujala nejmladší generace a dále ho rozvíjela, často v otevřené opozici vůči Emilu Fillovi.
Většina vystavených děl pochází ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, jejíž sbírka kubismu se řadí k nejpřednějším v České republice. Současná výstava navazuje na souhrnnou prezentaci „českého kubismu“ ze sbírek ZČG, která proběhla před deseti lety v roce 2009 (výstava a publikace s názvem Kubismus 1910–1925. Kubismus ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni). Nynější expozice je doplněna uměleckými exponáty a archiváliemi z dalších státních a soukromých fondů, včetně vzácné korespondence.
Turistickelisty.cz informovala Eva Reitspiesová, Public Relations, Západočeská galerie v Plzni, příspěvková organizace
Radikální změny, považované za zásadní impuls českého moderního umění, ke kterým došlo na pražské umělecké scéně v prvních dvou desetiletích 20. století, byly do velké míry určovány proměňujícím se osobním vztahem dvou nejsilnějších tvůrčích osobností tzv. generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců: Bohumila Kubišty (1884‒1918) a Emila Filly (1882‒1953).
Vzájemné působení těchto dvou silných osobností vedlo nejprve k eskalaci tvůrčích výbojů, po roce 1911 však jejich názorová kolize způsobila roztříštění společného generačního úsilí. Program prosazovaný uvnitř umělecké komunity v Čechách, původně sebevědomě namířený také za hranice, byl díky těmto rozporům oslaben.
Kubištova předčasná smrt v roce 1918 na španělskou chřipku zabránila dalšímu rozvíjení jeho tvorby, ovšem tvůrčí dialog mezi Kubištou a Fillou nebyl ukončen rokem Kubištova úmrtí. Jeho odkazu se záhy ujala nejmladší generace a dále ho rozvíjela, často v otevřené opozici vůči Emilu Fillovi.
Většina vystavených děl pochází ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, jejíž sbírka kubismu se řadí k nejpřednějším v České republice. Současná výstava navazuje na souhrnnou prezentaci „českého kubismu“ ze sbírek ZČG, která proběhla před deseti lety v roce 2009 (výstava a publikace s názvem Kubismus 1910–1925. Kubismus ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni). Nynější expozice je doplněna uměleckými exponáty a archiváliemi z dalších státních a soukromých fondů, včetně vzácné korespondence.
Turistickelisty.cz informovala Eva Reitspiesová, Public Relations, Západočeská galerie v Plzni, příspěvková organizace
(lh,turistickelisty.cz,foto ZČG)
Email
Tisk
