Od 25. února do 24. května 2020 mohou návštěvníci Regionálního muzea v Českém Krumlově zhlédnout v prostorách výstavní chodby a víceúčelového sálu mimořádnou dokumentační výstavu, jejímž cílem je upozornit širokou veřejnost na významné stavby a urbanistické celky postavené na území jižních Čech během 20. století.

Fotograficky výpravnou výstavu autorsky připravil tým odborníků Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, z jehož archivu je zapůjčena. Výstavu doprovodí tematická přednáška pro veřejnost. Pro základní a střední školy je v květnu připraven edukační Projektový den.


S nástupem 20. století přicházejí převratné technologické novinky, nové myšlenkové směry acelková změna životního stylu. V této návaznosti sezačíná měnit i podoba měst. Podobně jako v dalších oblastech i v architektuře se objevuje snaha ooproštění odvšeho starého, nové stavby mají být stavěny především účelně. Začíná se ve větší míře uplatňovat mnoho nových materiálů jako ocel, sklo či železobeton. Z vývojového hlediska byla architektura první republiky vždy chápána jako velmi kvalitní. Význam této architektury, která zahrnuje široké spektrum slohů astylů, je prezentován nejen v souvislosti s vývojem vjižních Čechách, ale je zasazen také dokontextu celorepublikové asvětové architektonické produkce. Významným jihočeským architektůmjsou věnovány samostatné medailony.


Karel Chochola představuje jednu z nejvýraznějších osobností jihočeské architektonické scény vmeziválečném období. Je autorem projektu např.Trilčova jezu na Vltavě či českobudějovického obchodního domu Brouk a Babka, který je dnes kulturní památkou. U profesora Josipa Plečnika studoval František Průša, který sestal jako člen Sokola autorem řady sokoloven vrůzných regionech tehdejšího Československa. Převážně v Jindřichově Hradci působil jako městský architekt Antonín Mečíř, který byl znám i jako přítel apodporovatel Emy Destinnové.Cílem výstavy je nejen představit moderní architekturu jižních Čech, ale zejména upozornit najejí hodnoty, které nejsou vnímány s takovou samozřejmostí, jako ustaveb historických.

„Často strohá a přísná architektura bezozdob naprvní pohled nevzbudí naši pozornost, většinou nedokážeme docenit tuto relativně mladou architekturuaučásti z nás stále převažuje subjektivní pohled nastavby z dob komunismu. Přesto je nejvyšší čas začít věnovat této architektuře více pozornosti, protože tyto stavby většinou nejsou památkově chráněny a více než „klasické“ historické budovy jsou ohroženy demolicí a zanedbáváním“ dodává za autory výstavy Mgr. Eva Zuzáková. (S využitím tiskové zprávy NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích).